.:: G E O T O U R ::.

Kdy plout?

POČASÍ


Východ slunce z ostrova Molat		Z toho pršet nebude (Pašman)

Na ostrovech Jadranu a v pobřežních oblastech Chorvatska je typické středomořské podnebí, které se vyznačuje slunečným, suchým a teplým obdobím zhruba od konce dubna do konce října. Zejména na jaře, v babím létě a na podzim je obvykle tepleji, více sluníčka a méně deště než ve stejné době u nás. Prší jen občas, v průměru tak jednou za týden až deset dnů, déšť jen málokdy trvá déle a je spíše teplý.


Tzv. stabilní počasí převládá (z Dugého otoku na Kornati)		Zatímco nad ostrovy je jasno, nad pevninou se často soustřeďuje oblačnost (pohled z Mljetu k pevnině)

V souvislosti s celosvětovými výraznějšími změnami podnebí, s většími extrémy a s častějším průběhem počasí neobvyklým pro dané období se můžeme i na Jadranu setkat třeba se silnějším deštěm uprostřed léta, stejně jako může být úplně bez srážek a velmi teplý např. celý květen nebo říjen.

Vůbec tedy není zřejmé, že na podzim o dva týdny později (nebo na jaře o dva týdny dřív) je větší zima a deštivo. Také nevěřte zasvěceným řečem typu "po třetím týdnu v září se to vždycky láme a pak už je pořád ošklivě". Nebo: "první týden v červnu vždycky proprší". Může se to totiž "zlomit" třeba v polovině léta, týden je větrno, honí se mraky, sprchne častěji, a pak se to zase "zlomí" zpět. A další rok je to zase jinak.


Kupovitá oblačnost znamená nestabilní počasí - na kolo je však příjemně (Žrnovo, Korčula)		Západ slunce - zítra bude zase jasno, jako obvykle (útesy Grpašćak, Dugi otok)

Teploty vzduchu v květnu a říjnu jsou srovnatelné s letními teplotami u nás.

Největší pravděpodobnost velkého tepla, a to i v noci, je v srpnu. Letní teploty vzduchu však jen zřídkakdy přesahují 30°C. Počet "tropických" dnů v létě může dokonce být větší u nás než na Jadranu. Právě tak se projevuje klimatizační efekt masy mořské vody.

MOŘE

U teploty moře je pravidelnost větší než u průběhu počasí. Pokud není květen mimořádně teplý, otevřené moře má na začátku měsíce pro méně otužilé teplotu vhodnou spíš na krátké osvěžení po výletu, než na delší vodní hrátky (kolem 18°C). V chráněných, uzavřených zátokách se však voda prohřívá rychleji, a tak tam může mít už přes 20°C i v prvních májových dnech. Na konci května už mívá moře všude přes 20°C. Typická letní teplota, okolo 23°C, se pak udržuje dlouho a klesá jen velmi pomalu – v polovině října mělo moře v posledních letech 21-22°C.


Mělké zátoky se prohřívají rychleji (Pupnatska Luka, Korčula)		V Modré jeskyni (Biševo)

Jaderské moře patří k mořím klidnějším, kde velké vlny nejsou častým jevem. Příliv a odliv je malý. Plujeme nejčastěji v průlivech mezi ostrovy a pevninou nebo mezi ostrovy navzájem; ostrovy pak chrání loď před vlnami i v případě, že otevřené moře je rozbouřené. Tato ochrana však není možná vždy - tak se může stát, že budeme nuceni změnit směr plavby a trasu anebo v některém přístavu zůstat déle než podle plánu, protože plavba v divokém moři by byla nepříjemná a mohla by být i nebezpečná. Posádka i loď sice vydrží dost velké vlny, ale kromě toho, že by většině z nás bylo špatně, by ani nebylo možno připravovat jídlo, popadaly by nám všechny věci v kajutách a hrozilo by nám i nebezpečí úrazu neupevněnými předměty nebo při ztrátě rovnováhy. Asi jednou za čtrnáct dní se můžeme dostat do středních vln, ve kterých ještě plout lze – pokud jste náchylní k mořské nemoci, doporučujeme v tom případě požít odpovídající lék. Definitivní rozhodnutí, kdy je možno ještě plout a kdy už ne, je po právu odpovědností zkušeného kapitána lodi.

Přes noc je loď vždy vázána v chráněném přístavu nebo – ve výjimečných případech – ukotvena v uzavřené zátoce.

KDY SE TEDY VYDAT NA PLAVBU?

Je-li vaší hlavní činností opalování střídané s dlouhým pobytem ve vodě, volte období mezi polovinou června a začátkem září. Nejste-li dovolenou vázáni na prázdniny, volte raději polovinu června nebo začátek září.
Chcete-li být aktivní i na suchu a přitom se i často a déle koupat, volte období mezi druhou polovinou května a polovinou června nebo mezi první polovinou září a polovinou října.
Jste-li romantické povahy, plujte v květnu, spíše na začátku měsíce než na konci. Májové ostrovy jsou svěže zelené a voní stovkami exotických květů. Na ostrovech v první polovině května téměř nepotkáte turistu a místní lidé jsou ještě více přátelští a otevření než jindy v roce – po zimě jsou pěkně odpočinutí a natěšení na návštěvníky.


Květnové ostrovy jsou plné květů a netušených vůní (Biševo z Visu)		Májové vůně ostrovů jsou omamné


Jarní pohled ze Sv.Nikoly 628 m n.m. (Hvar) směrem k Visu		Květnová jízda po ostrově je aromaterapií (pohled z Pelješce na Mljet)

Máte-li rádi hrozny, fíky, granátová jablka a chcete-li okusit, jak chutná přirozeně dozrálá mandarinka, vyberte dobu mezi koncem září a druhou polovinou října, kdy jsou tyto a další plody zralé.


Hrozny na opuštěných vinicích jsou od konce září nejsladší		Barvy teplého podzimu ve Velém Iži (ostrov Iž)

Je-li pro vás ježdění na kole nebo jiný aktivní pohyb na suchu to hlavní, poplujte v první polovině května anebo od konce září do konce října.
Chcete-li po naší tuhé zimě vpadnout rovnou do "léta", plujte v květnu. Chcete-li si naopak naše léto prodloužit a stylově uzavřít, volte říjen.

I když místa na našich plavebních trasách nebývají zahlcena turisty, zvláště v posledních letech se sezóna v Chorvatsku prodlužuje a návštěvníci z celého světa postupně začínají objevovat i některá z míst, která byla dříve úplně klidná a opuštěná. Čím dále od letních prázdnin, tím menší je pravděpodobnost střetu s větším množstvím turistů, lodí, aut.

Mezi polovinou června a začátkem září vás může potkat dlouhé čekání zejména na hraničním přechodu Slovinsko/Chorvatsko. Takové čekání není příjemné, ať už jedete autem nebo naším autobusem. V přístavech je větší nával, a tak naše loď může být častěji vázána jako druhá nebo další od mola. I teplo může být až dost velké, zejména pro ty z vás, kteří se chtějí pohybovat na suchu. Pro program KOLOLOĎ v době od konce června do konce srpna žádné termíny nevypisujeme - kromě horka a častější nutnosti přenášet kola přes další lodě by na kole nemusel být příjemný ani zesílený provoz aut na ostrovních silnicích.